Registrace
Potvrdit
Zavřít
Odeslat
Akceptovat
OK
Zpět
Načíst znovu
Zpět


Akceptuji všechna ustanovení obsažená v této dohodě a potvrzuji účast na testu beta.
Registrován: 26700807
Svět
Svět Drakensangu Svět Drakensangu Nacházíme se v magickém světě plném kouzel, ale také nebezpečí. Dlouho zapomenuté prastaré bytosti se vynořují ze stínu minulosti. To ony bývaly svědky dob, kdy se lidé stali nejmocnějšími bytostmi a také toho, kdy se po zradě jednoho z nich dostali na okraj propasti. Světy se rozpadly a povstalo nové impérium. Čas postupně zvrátil řád, který měl trvat navěky. Temný kult se stal novou silou a rozpoutal starou hrozbu, propustil na světlo odvěkého nepřítele: Je jím drak. Ten přináší plný zloby po více než 2000 letech světu znovu válku. Začíná nová éra, která potřebuje hrdiny, aby bojovali za přežití lidstva.
Grimmagstone
Wiltwuxshire
Kingshill
Slifmoor
Shorfolk
Teganswall
Torstrond
dro.page.world.heliios.headline
Atlantida
Moře stínů
Železná obrana
Temná zeď
Zanedlouho
Grimmagstone
Grimmagstone

Cesta do Grimmagstonu je starší než království samotné. Před více než 2000 lety, v době, kdy se Impérium teprve začínalo formovat, byl hluboko v jeskyni pohřben čaroděj prvního Kruhu. Jeskyně se od té doby stala vyhledávaným poutním místem.

Nebyl to nikdo jiný než Velký Agathon, který posvětil nesmrtelnou duši zemřelého. Každý, kdo vykoná cestu do Grimmagstone, rozpozná také svůj osud.

Cesta, která se zdá být idylickou procházkou, vede nakonec do zapomenuté vesnice, ve které sběrači rašeliny a rybáři tvrdohlavě následují tradice, aniž by pomysleli na zítřek.

Ale bažina, která jim poskytuje obživu, je už nějakou dobu sužována podivnými kreaturami. Dokonce ani poutníci se už neodvažují vstoupit na poutní cestu severně od vesnice.

Nejen kvůli přítomnosti prastarého řádu má vesnický kněz tušení, že Grimmagstone muselo postihnout něco hrozivého.

"Následuj cestu - následuj svůj nezvratný osud." Tvor z bažin
Kingshill
Kingshill

V roce 550 nechal Heredur, velký kníže a vojevůdce, vybudovat na tomto pahorku hrad. Zpřetrhal pouta ke starému upadajícímu impériu a nechal se korunovat králem Durie.

Dnes, v roce 1190, se lidé v ulicích za vysokými zdmi Kingshillu obávají, že se dlouhé období míru stalo minulostí.

Zatímco starý král Harold pořádá bez nejmenšího tušení hry v aréně, spřádá dlouho zapomenutý kult své plány. U obyvatel pomalu narůstá strach.

Princ Aldred, naděje království, je pohřešovaný od doby, co sestoupil do městských katakomb. Knězi vytrvale mlčí o tom, co vědí a čeho se obávají.

„Neexistují snad už žádní hrdinové? Nebo spí věčným spánkem pod Kingshillem?“ Král Harold
Shorfolk
Shorfolk

Na východním pobřeží malého ostrovního království Duria leží přístavní město Shorfolk. Jako hrdé obchodní centrum a brána do světa plnilo důležitou hospodářskou, ale i vojenskou roli.

Dnes je Shorfolk v plamenech. Dračí bytosti se prohánějí zuhelnatělými ruinami a Divoký lov odřízl na Hořícím pobřeží jakoukoliv únikovou cestu. Každý, kdo se chtěl zachránit, utekl na západ, kde vpadl v roklině trolů do smrtelné pasti. I samotné skály se působením temných sil probudily a propustily na svět kreatury, které daly před dávnými dobami roklině její jméno.

A přece se objevili odvážní bojovníci, kteří se v Shorfolku postavili nepříteli a zřídili ukryti v horách vojenský tábor. Svolávají další hrdiny, aby je následovali a bojovali proti nové hrozbě.

„Osud města Shorfolk dokazuje, že tento nepřítel umí tvrdě zaútočit, a to z pouhé radosti z ničení." Princ Aldred
Slifmoor
Slifmoor

Maloměsto Grovery bylo v celé Durii známé svým hodnotným kovem a jeho vynikajícím zpracováním. Na sedláckých usedlostech v okolí tu žili spokojeně ve stínu mohutného pohoří pilně pracující lidé.

Avšak jen do té doby, než se do opuštěného kláštera nastěhoval kult Nefertari a začal se zmocňovat svými podvody kraje Slifmoor. Lidé podlehli bohyni, jejíž tmavě se lesknoucí socha se vypínala v neskutečné mlze. Oživlé stráže hlídkují ve městě duchů osvětlení hrozivě plápolajícím světlem lampiónu. Mocné magické řetězy svazují kraj, pole a domy jsou tmavé a zpustlé.

Jen v malé vesnické kapli, ve Werianově útočišti, září malé světélko naděje, zatímco ve starém klášteře spřádá své temné plány velekněžka kultu Nefertari.

„Kdo v těchto temných dobách rozpozná nepřítele a zvolí si svobodu namísto jistoty, ten se může nazývat hrdinou." Duch svatého Otce
Teganswall
Teganswall

Vysoko na nejvýchodnějším vrcholu Durie se tyčí stará pevnost Teganswall jako maják na pobřeží Shorfolku. Ale už za časů vlády Heredura existovalo příliš málo rytířů řádu Draka, kteří by pevnost udrželi v dobrém stavu. Stáhli se a vykonávali tuto namáhavou pouť k provedení rituálu jen jednou do roka.

Rytíři už ani netušili, co vlastně jejich řád po staletí strážil. Byla to brána do světa temna. Ale poté, co se kult Nefertari zmocnil pevnosti a vpustil staletého nepřítele do Durie, jim bylo jasné, proč Tegan tuto pevnost zřídil.

Teď už je jen na hrdinech, aby učinili přítrž zvráceným experimentům v Tegansruh a sestoupili do dračí kaverny, která vede do tajné svatyně. V Teganově obřadní síni, na místě mezi dvěma světy, se postaví největší hrozbě, jaké kdy Durie čelila.

„Břímě minulosti je obrovské, tak obrovské, že to otřese základy našeho světa." Vůdce dračích mláďat
Wiltwuxshire
Wiltwuxshire

Cesta po okolí Kingshillu zavede cestovatele na místa, jejichž příběhy jsou už dávno zapomenuty ve stínu času. Ale kdo se do tohoto stínu odváží vstoupit, může mnohé objevit.

Tajemné jeskyně Divokých srdcí vyprávějí příběh o začátcích lidské kultury a jejich zapomenutých bozích. Zbytky nalezišť kultu se nacházejí i v Hagastově kaverně, kde se za časů impéria skrývali vyznavači magie, kteří dodnes odmítli následovat kodex mágů.

Válečníky z pradávných dob pokrývá travnatý porost a kamenní svědkové se už dávno rozpadli v trosky. Stopy na místě bitvy ve Swerdfieldu nedaleko Kingshillu skrylo polní hospodářství.

Nyní začala nová "lovecká sezóna", a vstup do lesů a polí ve Wiltwuxshire je tak už jen na vlastní nebezpečí.

„Pokus se víly odehnat, ale nikdy se je nesnaž ovládnout.“ Wiltwuxshire
Torstrond
Torstrond

Za vodami Temného moře, na opěvovaném Hromovém pobřeží, seveřany nazývaném Torstrond, leží vesnice Jarlshofn. Dlouho žila pobřežní města Durie ve strachu před dračími loděmi severských válečníků, než mladý král Harold uzavřel s Jarlem z Nordlandu mírovou dohodu.

Po míru není v bouří poznamenané pobřežní vesnici ani stopy. Torstrond, před nedávnem domov lovců, koželuhů a rybářů, je teď krvavé bitevní pole. Ve Förge, vesnici kovářů, vnesli přívrženci mocichtivých Nefertari, stejně jako v Durii, strach do srdcí statečných bojovníků a ukradli jejich duše.

Zatímco severští bojovníci v Jarlshofnu doufali v návrat Jarla ze severu, přišla odsud, v polovině léta, náhle zima, ledový dech, který se rozprostřel po celé zemi. Je to jako ledové sevření všeho živého.

"Tam kde moře burácí v přístavu, vítr šlehá do tváře a muži mají vousy - to je místo, kde se rodí hrdinové."
Helionie
Helionie

V Moři jižního větru za úžinou Grabiltur leží ostrovní země zvaná Helionie. Nejmalebnějším z jejích ostrovů je bezpochyby Ellonidos, lemován lagunami s křišťálově čistou vodou a jen co by kamenem dohodil od svého vulkanického bratra, ostrova Mystras. Podle archeologických nálezů Mystras nějakou dobu sloužil jako domov národu Atlantiďanů, vyspělé civilizaci, jejíž domovina před tisíci lety zmizela pod hladinou oceánu.

O mnoho let později ostrov osídlili svobodomyslní obyvatelé Helionie. Své vesnice postavili mezi četnými rozvalinami, němými svědky snahy Impéria odhalit tajmeství potopené Atlantidy.

Od té doby se po stopách potopeného ostrova vydala nejedna expedice. Snahy té poslední byly přerušeny útokem mýtických bytostí ze zásvětí, které jako první sestoupily do plamenných hlubin vulkánu Suvius, kde poražená armáda Impéria stále usiluje o dobytí Atlantidy.

„Až sluneční paprsky dosáhnou na dno oceánu a minulost dostihne budoucnost, teprve poté Atlantida přestane být mýtem a odhalí svou někdejší vznešenost.“
Atlantida
Atlantida

Po tisíce let ležela Atlantida na dně oceánu a její bývalá sláva pomalu upadala v zapomnění, dokud se z ní nestal více než mýt. Mnozí se vydali pověstmi opředený ostrov hledat, ale nikdo neuspěl, až doposud. Odvážné hrdiny ve službách vědecké expedice zavedly indicie na starodávnou cestu vedoucí do skrytého města Ashraya.

Ashraya je posledním útočištěm Atlantiďanů, kteří přežili potopení své domoviny, světlo naděje v temných hlubinách. Vyvolení, jimž se poštěstí projít Gorgonskou bránou, zde najdou poslední z Atlantiďanů, kteří jim ukáží cestu do starodávného přístavu Atlantidy, nyní pohřebiště lodí a domova zotročených národů zorlobů a jabaxů.

V srdci Atlantidy pak odvážní dobrodruzi objeví honosná sídla vládnoucí kasty, která obsadili odporné gorgony. Cílem expedice je chrámová čtvrť, kde bůh Okeanos svádí věčnou bitvu s hadem Gorgou.

„Chrám Atlantidy byl místem, kde Atlantiďané uctívali svého boha Okeana. Když se vládci pokusili nad něj povznést, otevřela se bezedná propast a kdysi zářící maják vědomostí pohltila temnota.“
Moře stínů
Moře stínů

Odnepaměti se námořníci vyhýbají Moři stínů, které se podle pověstí rozkládá až na samém konci světa. Zde se totiž nachází místo známé jako Vodnatý hrob. Vládnou zde temné síly, které každou loď, jež do zdejších vod zabloudí, vrhnou proti útesům nebo potopí do bezedných hlubin.

Nyní však k Vodnatému hrobu upřel svůj zrak světoběžník Ammon. Cítí, že se mezisvět v tomto místě změnil – že se něco nebo někdo snaží proniknout z říše mrtvých do našeho světa, a také tuší, kdo za tím stojí: Bůh smrti Mortis!

Aby zabránili temnému bohu vztáhnout své smrtící prsty na živé, musí ti největší hrdinové Dracanie překonat nástrahy Moře kostí a najít vstup do Paláce mrtvých. Teprve pak mohou za pomoci převozníka přeplout Jezero duší, aby se postavili Mortisovi a jeho kostlivému drakovi.

„Jen ti, kdo zemřeli, smí vstoupit do Paláce mrtvých … Jsi připravený zaplatit takovou cenu?“
Temná zeď
Temná zeď

V dobách temné minulosti se část populace trpaslíků odvrátila od boha ohně Fyrgona a začala místo něj uctívat Draka. Tak začal konflikt, který trvá dodnes.

Původní název údolí, které odděluje obě gigantické hradby, si dnes již nikdo nepamatuje. Tlumený rachot strojů války, tisíckrát zesílený odrazem od okolních hor, dal tomuto místu jeho nynější jméno – Údolí hromů. Kovový odpad z bezpočtu zničených strojů, který se zde během staletí nahromadil, změnil původní dolinu mezi zdmi v rovinu smrti a utrpení.

Za Temnou zdí leží pevnost Stalgard, kde temní trpaslíci s fanatickým nasazením staví své stroje zkázy. Jejich válečné úsilí v poslední době, jak se zdá, získalo nový impulz. Rovnováha sil, která v Údolí hromů panovala po staletí, byla něčím narušena, a převaha na bojišti se začíná povážlivě přiklánět na stranu temných trpaslíků. Co je oním tajným projektem, na němž údajně tak usilovně pracují?

„Po dlouhá staletí nedarovala na tomto bojišti žádná ze stran té druhé ani metr půdy ... až do teď.“
Železná obrana
Železná obrana

Prastará legenda vypráví o statečných trpaslících, kteří ještě dávno před vznikem Impéria obývali nejvyšší vrcholy severských pohoří, odkud pomocí svých signálních ohňů a dělových věží bránili lidstvo před zlým drakem.

Horský terén království Myrdosch bičují ledové větry, ale zdejší trpaslíci si svůj životní prostor šikovně přizpůsobili k obrazu svého ohnivého boha a jejich výkonné parní kotle vytváří v obývaných oblastech vcelku příjemné klima.

V četných kovárnách a dílnách hlavního města trpaslíků Andrakasche jsou i dnes vyráběny především zbraně a vybavení pro potřebu válečného úsilí. Více než dvě tisíciletí trvající válka proti jejich temným soukmenovcům už trpaslíky neděsí. S obavami však pozorují zlověstné stíny rýsující se na horizontu, které jako by se připravovaly k útoku.

„S jakou vůlí a horlivostí se starají o ty své drahokamy! Je to nekonečná trpělivost, vrozená tvrdohlavost nebo bezmezná hrabivost?“

Ke hraní Drakensangu Online potřebuješ aktuální zásuvný modul java pro svůj prohlížeč.

Drakensang online si můžeš také stáhnout a hrát přímo z disku jako MMOG:

 
 

Zpráva